Náš chov - poznámky z deníku, na pokračování
2011
Zápis z října
Chovný pár nosálů červených jsem si pořídila od chovatele z Jablonce nad Nisou. Měl je částečně ochočené a už tehdy mě bylo divné, proč své mazlíčky prodává. Když jsem se ho zeptala, tak mi sdělil, že je to z rodinných důvodů. Než jsem si je dovezla, tak jsem si nechal vybudovat od firmy kotec, rozdělený na dvě část s šíbrem, na přepuštění. Celkově je kotec o rozměrech 5x3,5 x 3 (DxHxV). V obou částech kotce je bouda, umístěná cca. 1,5 m nad zemí. Kotec je dále vybaven větvemi a lanem. Na dno kotců jsem dala vyšší vrstvu sena. Vzhledem k tomu, že se jednalo o samce a samici, kteří na sebe byli zvyklí, nechala jsem šíbr otevřený, aby měli možnost využívat obě části kotce.
2012
Zápis z března
V březnu jsem začala pozorovat změnu chování u samice. Vždy velmi klidná samice začala napadat samce při krmení a když jsem chodila do kotce, tak mi začala dávat najevo, že jí to není přijemné. Její agresivita stoupala a vzhledem k tomu, že začala evidentně tloustnout, jsem pochopila, že je zabřezlá. Ihned jsem oddělila samce od samice šibrem a čekala nedočkavě na ten krásný den, kdy se narodí malí nosálci. Termín porodu byl očekávaný začátkem července.
Zápis červenec
Nedočkavě jsme očekávali narození malých nosálků. Právě v tuto dobu, nám na zahradě dozrávaly třešně-chrupky. Pravidelně jsem je trhala a dávala je nosálici. Moc jí chutnaly, ale musela jsem dávat malé množství, neboť jsem se bála, aby neměla žaludeční problemy. Konečně přišel ten očekávaný den. 8. 7. jsem ráno přišla ke kotci a zjistila, že ze sena v rohu kotce na mě koukají čtyři malinké hlavičky. Nevim proč porodila na zemi v seně, když měla možnost porodit v boudě, kde měla připravené seno a kde se musela cítit mnohem bezpečnějí než na zemi. Samou radostí jsem zavolala původnímu majiteli nosálů, kterému jsem o narození mláďat s nadšením řekla. Ten z toho byl v mírném šoku a přiznal se mi, že je prodál z důvodu, že nikdy u něho neměli mláďata.
Zápis srpen
Mláďata velmi dobře prosperují a rostou jako z vody. Jsou velmi čilá, mámě lezou po zádech, po hlavě,koušou jí do ocasu a mezi sebou si neustále hrají. V tuto dobu jsem do kotce nemohla pomalu ani vlézt a byla jsem ráda, že jsem je nakrmila. Samice v tuto dobu byla velice agresivní a mláďata si bránila.
Zápis září
Koncem září si pro mláďata osobně přijeli zaměstnanci Zoo Lvov, na Ukrajině. Bylo to těžké loučení, neboť jsem si na ně velmi zvykla.
2013
Zápis dne 8.2.
V 11.30 hodin jsem šel krmit nosály. Při otevření dveří do kotce jsem zjistil, že samice běhá v zadní části kotce a samec leží ve velkém koši, vystlaném senem. Bylo mi divné, že jindy velmi pohyblivý samec, který musí být vždy u žrádla první, při podání misky se žrádlem nevyskočil ihned z koše a nehrnul se k misce. Po chvíli se snažil z koše vylézt, ale nešlo mu to a jen se překulil na záda. Hned jsem věděl, že se něco děje a že samec není v pořádku. Ihned jsem došel pro Charlottku, aby se šla podívat na samce. Po poradě jsme ihned zavolali MVDr. Kňákala, že máme něco s nosálem. Ten nám řekl, že pracuje do 13.00 a že když to stihneme, tak ho můžeme přivést k ošetření. Nejprve bylo nutné samce chytnout. Vzhledem k tomu, že se vlastně skoro nepohyboval, a doposud jsme k nosálům, i když byli polodivocí normálně chodili, aniž by se nás snažili napadnout,jsem si myslel, že to bude jednoduché, ale mýlil jsem se. Přiblížil jsem se k samci a chtěl ho chytit za ocas a chlupy za hlavou. Bohužel žádné dlouhé chlupy neměl a tak byť jsem ho držel za ocas, nedařilo se mi ho chytit za hlavou a tak se občas otočil a chňapal mi po ruce. Byl jsem zabraný, tak do samce, že jsem si nevšiml,jak se ke mě z opačné starny kotce žene samice. Než jsem si to uvědomil, byla u mě a dvakrát mi chňapla po ruce. Ještě, že jsem měl silné rukavice, jinak bych utržil pěkné kousance. Byl to mžika samice byla zase na opačném konci kotce, kde nervozně sledovala, jak se snažím dostat samce do bedny, kterou Charlottka vstupním otvorem, přistavila ke dveřím kotce. Asi po deseti minutách jsme konečně samce dostrkal k bedně a on už sám do ní vlezl. Bednu s nosálem jsme naložili do auta a hurá na veterinární kliniku, k MVDr. Kňákalovi.
Po příjezdu na kliniku jsme bednu s nosálem odnesli do ordinace. Doktor řekl,že ho musím vyndat na vyšetřovací stůl. No a tak jsem nosálka chytil za ocas a za břicho a modlil se, aby se neotočil a nepokousal mě. Naštěstí se tak nestalo milý nosál se ocitl na stole. Moc se mu to nelíbilo a snažil se ze stolu utéct. Musel jsem ho chytit, jak se říká pod krkem a držet ho docela silou. Doktor ho vyšetřil, prohmatal a zjistil, že má natažený sval na pravé noze a vymknutý kloub na levé. Nosál, zřejmě jak to vyšetření bylo bolestivé se dvakrát pomočil, přičemž se v moči objevila krev. Doktor mu tedy vyšetřil penis a zjistil, že má na něm malou ranku. Sestra vzala desinfekci a ránu ošetřila. Pak dostal injekci na zmírnění bolesti. Věřte, že jsem ho musel držet se všech sil, aby se mi nevyškubnul a nespadl ze stolu. Po ošetření jsem nosála chytnul za ocas a bod břichem a takto jsem ho vsunul do přepravní bedny. Divil jsem se, že ani neprotestoval. Asi byl rád, že to má chudák za sebou. Samce jsme k samici nedali, neboť musím mít klid, nesmí skákat nebo se uhodit. Připravili jsem mu druhou část kotce, odstranili jsme větve a dno podestlali velkou vrstvou sena. Doufáme, že bude zase v pořádku. Pořád jsme přemýšleli, jak se mu to mohlo stát a došli jsme k závěru, že bude samice pravděpodobně čekát mláďata a pravděpodobně se samcem porvala a přitom asi spadl z větve nebo z boudy, kterou mají asi 1,5 metru nad zemí a to tak nešťastně, že si způsobil toto zranění.
Zápis dne 19.2.
Dnes jsme čistili chovné zařízení nosálů. Vyměňili jsme seno na podlaze a dali novou podestýlku. Samice se při vstupu do kotce chovala pohodově a ani jí nevadila má přítomnost. Samec Ferda se bohužel pořád nemůže úplně postavit na nohy, ale má snahu a je vidět, že se to pozvolna lepší. Nicméně jsme se rozhodli, že když ty problémy budou trvat do příštího týdne, znovu navštívíme MVDr. Kňákala, aby provedl komplexní vyšetření.
Zápis 19.2. - 20.3.
Bohužel lékařská prohlídka a prognóza pro Ferdu nevyzněla moc dobře. Jedná se o vyhřezlé ploténky a operace by byla dost riskantní. Jediná naděje je, že by se částečně vyhřezlé ploténky mohly cvičením a masáží upravit a Ferda by se mohl alespoň částečně postavit na zadní nohy a s problémy chodit. S Ferdou společně se známými, provádíme masáž zadních nohou. Ferda s pomocí pásku, upevněného za břicho začal chodit a používat zadní nohy, ale jde to velmi pomalu. Bohužel do chovu už nikdy nemůže jít a tak jsme se rozhodli, že si pořídíme do chovu nového samce. Zrovna v době,, kdy jsme o tom uvažovali, byl dán do Fauny inzerát s prodejem samce nosála. Hned jsme si ho zamluvili a už jsme se nemohli dočkat, až si pro něj pojedeme.
Zápis 21.3.
Dnešního dne jsme vyjeli v 6.00 hodin do Velkých Karlovic pro samce nosála červeného Bertíka. Do Karlovic jsme dorazili po 12 hodině. U penzionku nás přivítal majitel se svou manželkou a hned nám šel ukázat Bertíka. Sdělil nám, že je ochočený, ale ženu prý nemá rád. Bertík byl nádherný velký samec. Bez problému jsme ho dostali do přepravní dřevěné bedny, kam byl nalákán na celé slepičí vejce. jakmile ho v boudě uviděl, hned do ní skočil. Bednu jsme naložili do auta, dopili kafe, rozloučili se a vyrazili do Prahy. V praze jsme byli před 18 hodinou. Bertík se celou cestu choval vzorně, ani jsme o něm v bedně nevěděli. Po vypuštění do výběhu, ho naše samice ihned počala hlasitě vítat. Bertík si nejprve oběšel celé teritorium, označkovakl si ho a pak se šel podívat na samičku. Ta ho hned začala přes mříže jednou tlapkou hladit. Netrvalo dlouho a začali se dotýkat čenichama. Dali jsme jim najíst, ale ten den jsme je k sobě nepustili. Bertík měl velký apetit a žížeň. Všechno jídlo bylo ráno pryč.
Zápis 22.3
Dnes jsme k sobě oba pustili a čekali, co se bude dít. Nedělo se zpočátku skoro nic, akorát si vyměnili části ubikace a začalo velké očuchávání. Pak se začli vzájemně očuchávat a pošťuchovat se. Aktivnější byla samička a bylo vidět, že se jí samec velmi líbí. Chvíli jsme je takto nechali a asi po 10 minutách jsem vlezl do voliéry, abych je nafotil. Po pár fotkách jsem odložil foťák a netrvalo dlouho, Bertík ke mě přišel a počal mě očuchávat. Najednou hup a měl jsem ho v klíně. Nahrbil se a chtěl podrbat na zádech. No a vzhledem k tomu, že nám původní majitel sdělil, že drbání má rád, začal jsem ho na hřbetě drbat a hladit. Bylo vidět, že se mu to moc líbí a je spokojený. Dával to najevo tím, že otevřel tlamu a zrychleně dýchal. To se ještě několikrát opakovalo.
Zápis 1.4
Dnes je pro nás šťastný den, neboť naše druhá samička Heduška začala nedávno hárat a tak jsme ji připustili k Bertíkovi. Měli jsme trochu obavy,aby se navzájem nenapadli, ale když jsme je k sobě pustili, bylo po obavách. Hned se začli vzájemně očichávat, pusinkovat a Heduška se Bertíkovi začala nabízet. První pokus o páření proběhl asi po 5 minutách. Heduška se však po Bertíkovi ohnala a chtěla ho kousnout. Ten však před jejíma zubama hbitě uskočil. Chvili byl opatrný, ale asi po dvou minutách se Heduš uklidnila a znovu se mu nastavovala. Asi po 10 minutách došlo ke skutečnému páření. Bertík vlezl Hedušce na záda, předníma nohama ji obejmul a došlo ke spojení. I když se po něm Heduš oháněla, držel ji tak pevně, že ho nemohla ani kousnout,ani se dostat z jeho sevření. Takto se to během dvou hodin několikrát opakovalo. Pak jsme je od sebe oddělili. Samozřejmě, že jsme vše nafotili. Ve středu 3.4, je znovu pustíme k sobě, aby jsme buď potvrdili úspěšnost pářeni nebo pářeni zopakovali.
Zápis 3.4
Dnes jsme k sobě znovu pustili Heduš a Bertíka. Vše se znovu opakovalo, ale v menší intenzitě. Nejdelší páření trvalo cca. 12 minut a značně vyčerpalo Bertíka. Nechali jsme oba dva v klidu až do večera. Byli spolu celé odpoledne. K večeru začala být Heduška na Bertíka zlá, když se k ní příblížil, vždy se po něm ohnala a snažila se ho kousnout. Bertík před ní vždy bezhlavě utíkal. Byl tedy čas je oddělit. Zdá se, dle chování Heduš, že bylo páření úspěšné, což se ukáže cca. za 70-80 dnů.
Zápis 5.4.
Znovu jsme k sobě připustili Heduš a Bertíka. Tentokrát se pářili pouze dvakrát. Poté Heduš Bertíka k sobě již nepustila, pořád na něho útočila a tak jsme je raději od sebe oddělili. No a nyní nezbývá než čekat, jak vše dopadlo.
Zápis 8-17.4
Dáma, naše druhá nosálice, začala být zlá na Bertíka a tak jsme je od sebe museli oddělit. Důvodem agresivity může být to, že je Dáma březí. Přibrala a břicho se jí začíná zakulacovat. Pravděpodobně to vypadá, že s našim druhým samcem Ferdou, který ji mohl napářit ještě před svým úrazem. Samozřejmě může být napářená i s Bertíkem. Vzhledem k tomu, že byla střídavě dlouhou dobu s oběma samci, neni možné určit, který by mohl být otcem mláďať, v připadě, že by skutečně byla březí a porodila mláďata. Pro všechny případy jsme zvýšili příděl vitamínů a vápníku. Dáma rovněž začala přijímat větší množství potravy, což by rovněž mohla být známka březosti.